TOHLE CHCE PREZENTOVAT PETR MACH V EU....? (!)

Zrovna včera jsem obhajoval mladou generaci u posezení s přáteli. Zvláště její kritici na ni nenechali nit suchou. A to mě dožralo. Naopak tvrdím, že tahle mladá generace je daleko zodpovědnější, než jsme byli my, je vzdělanější, jazykově vybavenější, s evropským rozhledem. A že na ni číhá více nástrah, než na tu naši...? To už je věc rodiny, aby na tyhle zákeřnosti poukázala, upozornila, ochránila..

Asi jsem to s tím chválením přehnal a docela mě má zapálená  obhajoba mrzí.  Přibližně ve  stejnou chvíli, kdy jsem  tuhle mladou generaci bránil, probíhalo ve Štrasburku slavnostní shromáždění nově složeného evropského parlamentu se vší parádou, kde vídenští filharmonikové zahájili Beethovenovou Ódou na radost -  tedy hymnou EU. Hymna je symbol. Symbol státnosti, symbol spojený s úctou k člověčenství, osudům toho či onoho národa.    Dokonce po osmašedesátém, kdy jsme byli nuceni poslouchat "Sajuz něrušimyj...." jsem zavřel oči a snažil se nemyslet na nenáviděného Brežněva, ale na ty, co  zažili utrpení ve válce, v sovětských gulazích, na ty, co skončili na  stalinských popravištích... Ano, o tom všem je hymna. A integrující Evropa, kde se dva tisíce let válčilo, vraždilo, ničilo, je pro mne vskutku symbol největší. Nikdy bych nevěřil, že by k něčemu podobnému mohlo dojít.

A každý slušný člověk se má k jakékoli  hymně takto chovat. Až běhá mráz po zádech, když vidíte, jak Petr Mach (Svobodní) stojí při úvodním ceremoniálu zády k ní.  A neomluví ho ani fakt, že chtěl vyjádřit svůj názor a postoj k euroskepticismu. Nevycválaný frocek...?  Nikoli. Vysokoškolsky vzdělaný hajzl, dokonce sám vysokoškolský učitel, který takhle udělal České republice medvědí službu. Naskýtá se otázka, co vůbec v tomhle parlamentě dělá, když už první den na něj vystrkuje svůj euroskeptický zadek. Václav Klaus mu asi poslal blahopřejnou esemesku.  Tomu to přejme. Jeho propadající se památka do zapáchající stoky politického marasmu alespoň na chvíli připomene, jaký to býval chlapák..